Výstavba «Jižního koridoru» — prioritní směr práce Evropské Unie v oblasti energetiky. Po dokončení stavby, na potrubí se plánuje transportovat deset miliard metrů krychlových plynu ročně. Dodávky plynu budou provedeny z Ázerbájdžánu do Evropy. Транзитными zeměmi budou Gruzie a Turecko.

Bílý dům vyjádřil svůj souhlas a podporu v souvislosti s výstavbou. Na stránkách americké vlády nedávno se objevilo oficiální prohlášení v tomto smyslu. V něm se říká, že «Jižní plynový koridor» dává naději na stabilitu a prosperitu. Evropská unie se zavázala k oživení ekonomiky, USA a bude prosazovat politiku, zaměřenou na propagaci a podporu hospodářského růstu. Americká vláda hodlá investovat do výstavby plynovodu.

Spojené Státy doufají, že práce potrubí přispějí k růstu ekonomiky nejchudších evropských zemí. Tak, vláda USA záměrně podpořit financování diverzifikovat energetické oblasti Řecka.

EU zahájila výstavbu plynovodu po rozhodnutí snížit závislost Evropy na ruském plynu. Projekt, v první řadě, je zaměřen na posílení energetické bezpečnosti regionu. Plynovod bude postaven, obcházet ruské území. V souvislosti s zhoršení politické situace mezi Bruselem a Анкарой, je zde možnost některých závěsy ve stavebnictví.

Podle plánu, původně dodávky plynu budou provedeny z pole Shah Deniz v Ázerbájdžánu. V pozdější fázi, je možné, že se budou podílet i další zdroje. Další etapou bude export plynu do Turecka. A po tom plyn bude dodáván do Evropy.

V počátečních fázích kapacita plynovodu bude činit asi tři miliardy krychlových metrů plynu.

Jižní plynovod umožní dodávat ázerbájdžánský plyn do Bulharska. A po tom, a další evropské země se budou moci dostat dováženého plynu.

V rámci projektu «Jižního koridoru» do roku 2019 se předpokládá dokončit výstavbu plynovodu TANAP-TAP. Poté se plyn z Ázerbájdžánu budou moci přijímat Albánie, Jižní Itálie, Řecko. Náklady na projekt se podle předběžných odhadů bude činit 5,6 miliardy dolarů. Hlavní část finančních prostředků bude směřovat do Řecka